Časopis Wired otiskne ve svém březnovém čísle rozhovor s komiksovým guru Alanem Moorem. Načasování je nasnadě: 6. 3. (u nás o den dříve) má premiéru film Strážci natočený podle jednoho z jeho nejdůležitějších děl. Spíše než o něm (ostatně autor se zařekl, že se na žádný film natočený podle jeho komiksů dívat nebude) však Moore mluví o Lize výjimečných na níž právě pracuje. Její třetí díl bude rozdělen do tří sešitů (první má vyjít letos v dubnu, druhý v říjnu a třetí v roce 2010): první se bude odehrávat v roce 1910 a děj hojně čerpá z Brechtovy Šestákové opery. Druhý se posune do roku 1968 a měl by nám prozradit něco o agentu Jamesi Bondovi...třeba to, že předtím než se stal agentem byl velkým odpůrcem žen a měl podivné sexuální choutky. Třetí se pak bude odehrávat zřejmě v letech 2008, 2009 a zřejmě skončí apokalypsou. Všemi sešity by se měly prolínat písně a celé dílo by mělo připomínat operu. Jinak Moore už několik let pracuje na románu Jerusalem, který by měl mít ve výsledku asi 1500 stran a ze tří čtvrtin už má být hotový. Třetí jeho aktivitou je Kniha zaklínadel - ta by v sobě měla spojovat nejen část určenou kouzelníkům, ale také pasáže historické. Poprvé se tu dozvíme, že židovská Kabala se inspirovala v Pythagorových myšlenkách nebo kdo ve skutečnosti byl doktor Faust. Kniha by měla odpovídat Moorově představě knihy kouzel z dětství a měl by se do ní začíst jak osmiletý kluk, tak dospělý čtenář. Na výtvarnou stránku dohlíží Moorova manželka Melinda Gebbie, autorka ilustrací Ztracených dívek. Moore tu však odkrývá i své názory na umění. Vyhazovat milionové částky za natočení filmu je prý nesmysl. Lidé by si měli uvědomit, jaké jsou jejich priority a investovat jinam. Navíc právě omezení rozpočtu je tím, co nutí lidi přemýšlet o inovacích. "Zcela zřejmě a dobrovolně směřujeme do pekla, musíme změnit své priority. Musíme si všechno znovu promyslet a myslím že přehodnocení naší současné kultury je jednou z nich."
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat