Knihy pro děti

Na stránkách Children´s Books Online : the Rosseta Project najdete kompletní vydání (tedy i s obrázky) anglických knih pro děti z přelomu 19. a 20. století. Knihy jsou rozděleny podle čtenářských schopností, od nečtenářů až po dospělé. Dvě knihy jsou tu přeloženy i do češtiny, čtyři do slovenštiny.

Biblioweb 10

Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP) oznámil výsledky soutěže Biblioweb o nejlepší webové stránky knihovny v uplynulém roce. Vítězem se stala Městská knihovna v Litvínově.

IMPAC Dublin 2010 poprvé

Byl zveřejněn širší seznam knih nominovaných na mezinárodní literární cenu IMPAC Dublin, udělovanou knihovníky z celého světa. Mezi nominovanými jsou i knihy, které vyšly v českém jazyce. Největším favoritem je Bílý tygr Aravinda Adigy (loňský držitel Bookerovy ceny) a Tajný denník Sebastiana Barryho (loňský držitel ceny Costa - tuto knihu nominovala i Městská knihovna v Praze), dále pak třeba Nizozemě Josepha O´Neilla, Nejtišší trest Davida Lodge nebo Sběratel světů Ilji Trojanowa. Počet knih bude zúžen v dubnu příštího roku a cena udělena před letními prázdninami.

Knihovna roku 2009

Knihovnou roku 2009 v kategorii "zakladni knihovna" se stala Obecni knihovna v Protivanove z Olomouckeho kraje vedena Annou Dokoupilovou. Knihovna, vyhodne umistena v nove, bezbarierove budove ve stredu obce, je jejim prirozenym kulturnim, informacnim a predevsim komunitnim centrem. Svedci o tom mimo jine mimoradny pocet registrovanych ctenaru (pres 25% obyvatel). Zcela ojedinela je provozni doba knihovny, ktera vysoce presahuje bezny standard mnohem vetsich obci a mest. Umoznuje knihovne byt privetivym take kulturnim, informacnim i fyzickym pristresim i pro dojizdejici zaky, obyvatele blizkych obci a turisty. Knihovna pripravuje obecni zpravodaj, porada rocne desitky akci pro deti i dospele; casto zamerenych na lokalni historii, tradice i na uchovani specifickeho mistniho nareci. Zanedbatelne nejsou ani vzdelavaci aktivity. Pro knihovnu je charakteristicka siroka spoluprace s organizacemi a spolky v obci i okoli i podpora obce.

Zvlastni oceneni a diplom v kategorii "zakladni knihovna" ziskala dale Mestska knihovna z Brezove v Karlovarskem kraji a Informacni centrum s knihovnou v Kolovratech, v Praze 10.

Hlavni cenu v kategorii "informacni pocin" ziskala Mestska knihovna v Praze za zpristupneni dila Karla Capka v elektronicke podobe - projekt "Knihy Karla Capka on-line". Zvlastni oceneni a diplom obdrzela Mestska knihovna v Sedlcanech za provozovani komunitniho centra volneho casu "Lukas".

Fotoarchiv M.L. Parkera

Huntigtonská knihovna zveřejnila fotoarchiv Maynarda L. Parkera (1901-1976), který se zaměřoval především na zachycování architektury a nábytkového designu. Z více než 58 000 fotografií jich je k vidění na jejich webu téměř 6 000.

Přednášky o informacích z Berkley

Katedra informací při Univerzitě Kalifornie v Berkeley na svém webu zveřejnila několik zvukových záznamů z přednášek, které pořádá. Můžete si poslechnout o revoluci Wikipedie, udržitelných inovacích, internetech, ktere jsme nevytvořili nebo o nových médiích a jejich vztahu ke kulturnímu dědictví.

ČTE_SY_RÁD?

Po Guerilla Readers je dalším projektem studentů Kabinetu informačních studií a knihovnictví brněnské FF MU stránka zaměřená na doporučování knih, která by měla nahradit sečtělého knihovníka. Název nového projektu je ČTE_SY_RÁD a najdete tu doporučení populárních "osobností", jako je Lucie Vondráčková (doporučuje Sofiin svět, Cizinec a Kámen a bolest), Aleš Brychta (Vyhoďme ho z kola ven, Zeměplocha, Doktor Živago) nebo Josef a Jája Dvořákovi (Švejk, Baron Prášil nebo Idiot), ale také doporučení knih podle žánru nebo literárních cen. Člověk, který čte se tu zatím příliš nového nedozví, uvidíme, zda se v budoucnu zapojí ti čtoucí a budou doporučovat nejen klasickou a populární literaturu.

Guerrilly v knihovně

Kabinet informačních studií a knihovnictví FF MU Brno vytvořil v letním semestru projekt Guerrilla Readers. Jde o guerrillové marketingové akce podporující čtenářství. Tvůrci projektu odůvodňují jeho vznik tím, že "neziskové vzdělávací instituce v České republice – v čele s veřejnými knihovnami – nevyužívají dostatečně efektivně marketing a nechovají se “tržně”." Na webu se knihovna dozví, jak se přes internet zviditelnit (třeba jak zvládnout Facebook) a může si tu v budoucnu stáhnout například sadu plakátů, letáčků nebo komiksů. Zatím tu najdete jen několik plakátů. Počet příspěvků a potenciálních rad sice zatím není příliš široký a některé fotografie na tomto webu jsou tak malé, že je skoro nevidíte, ale třeba se projekt časem rozšíří, vyjde ze studentské laboratoře a poskytne knihovnám, které za jinými informačními kanály začaly zaostávat dostatek podnětů pro další rozvoj.

Strašné knihy v knihovně

Také vám občas v knihovně padne do ruky kniha, o níž si nedovedete představit, že by si ji ještě mohl někdo vypůjčit? Na blogu Awful Library Books najdete pravidelnou dávku podobných skvostů v anglickém jazyce. Z posledních přírůstků vybírám: Totální žena, Ruční práce pro retardované, Vášeň pro oslíky nebo Chci být knihovníkem.

Řekni proč a neplať!

Veřejná knihovna v San Franciscu vyhlásila netradiční amnestii pro své uživatele, kteří se zpozdili s vracením knih. Jejich dluh, maximálněvšak do 5 dolarů na knihu, jim byl odpuštěn, pokud při vracení uvedli, proč knihu nevrátili dřív. Objevilo se tak plno netradičních historek: jedna žena nevrátila knihu v krásné kožené vazbě proto, že v ní byly hezké ilustrace a v její knihovně vypadala luxusně, skupina studentů zase neměla na vracení čas, protože zachraňovala mořské savce. Amnestie byla nakonec úspěšná a knihovně se vrátilo 29 228 dokumentů, když při amnestii v roce 2001 to bylo pouze 5 000 dokumentů.

eska2látor

Měly by v knihovnách být papírové encyklopedie, nebo stačí elektronické? Tento spor se rozhořel v rámci jedné zahraniční webové konference. Účastníci se shodli na jednom: elektronické databáze jsou při vyhledávání pohodlnější, mají vzájemně propojená hesla a jsou aktuálnější než jejich papírové verze. Stejně by si ale knihovna měla alespoň jednu encyklopedii na papíře nechat a pravidelně ji aktualizovat. V případě výpadku proudu či připojení je elektronická encyklopedie k ničemu a navíc: papír má dnes stále větší prestiž než elektronický zdroj. Učitelé na některých českých středních školách po svých studentech chtějí, aby v použité literatuře citovali alespoň jeden papírový zdroj. Přesto se zdá, že všechny snahy o vydávání české, pravidelně aktualizované encyklopedie zmizely. Že si musíme vystačit s Wiki…

Světová digitální knihovna

Právě dnes otevřelo UNESCO Světovou digitální knihovnu (World Digital Library), která má nabízet miliony textových, ale také obrazových, zvukových nebo audiovizuálních dokumentů. Jejich znění by se tu mělo objevit v sedmi jazycích. Kulturní památky, které se tu objeví v digitální podobě pocházejí z celého světa a měly by tak rozšířit kulturní obzor všem centro-evropanům. Zveřejněné dokumenty jsou přístupné zdarma a autoři projektu žádají o spolupráci další knihovny, přičemž by rádi měli alespoň jednu spolupracující knihovnu v každé zemi.

eska2látor

Od 1. 2. začala platit smlouva, kterou uzavřela Národní knihovna s divadelní, literární a audiovizuální agenturou DILIA o elektronickém dodávání dokumentů. Kromě papírové kopie teď můžete dostat i elektronickou. Smlouva má řešit autorskoprávní problémy, hlavně však zajišťuje další zdroj příjmů, kterým si kolektivní správce autorských práv (zde DILIA) nahradí výpadek způsobený piráty. Do celkové ceny za xerokopii jedné strany je započítán autorský honorář 20 haléřů (bez ohledu na to, zda kopírujete svůj nebo cizí text), při elektronickém kopírování pak 15 Kč (nad 7 stran je to paušálně 100 Kč, vše bez DPH). V e-mailové knihovnické konferenci je smlouvě věnována diskuse, z níž vyplynulo několik ale. Tak třeba že většina takto kopírovaných článků je vědeckého charakteru, přičemž vědců je mezi 2700 autory zastupovanými Dilií pomálu. Problematické je i zacházení­ s články, na něž propadla autorská práva. Chcete-li takový text elektronicky okopírovat, musíte v knihovně prokázat, že jde skutečně o autorsky nechráněné dílo. Vše nasvědčuje tomu, že se knihovny této moderní služby nakonec vzdají a čtenáři doporučí, aby si text okopíroval a sám převedl do elektronické formy, případně ofotografoval. Uvidíme, jaké výpalné si kolektivní správci vymyslí příště.

Nejpůjčovanější knihy ve Velké Británii

Již podruhé za sebou byl vyhlášen nejpůjčovanějším autorem v britských knihovnách americký spisovatel James Patterson s 1,5 milionem výpůjček. Autor několika desítek především detektivních románů se v českém překladu objevuje jen spoře. Hned jeho první román, Vrcholné číslo Thomase Berrymana, oceněný detektivní literární cenou Edgar jako nejlepší prvotina u nás vyšel s pětiletým zpožděním v roce 1981 (v překladu Ladislava Smutka). Román Jack & Jill pak až v roce 1998 a Stopy v písku (obě přeložil Ondřej Duha) téměř o deset let později, v roce 2007. K jeho úspěchu přispělo i to, že je autorem velmi plodným. Jen na letošní rok je v plánu vydání jeho devíti nových románu (jeden z nich v komiksovém zpracování). Pattersona stejně jako loni následuje autorka dětských knih Jacqueline Wilsonová (její knihy vydává ve velkém nakladatelství BB art) a na třetím místě se umístila Daisy Meadowsová (pseudonym pro čtveřici autorů) s knihami ze série Duhová kouzla určené nejmenším čtenářům (několik knih z této série vydalo v loňském roce nakladatelství Egmont). Nejde o žádné literární skvosty, nicméně je potěšitelné, že dva ze tří nejpůjčovanějších autorů píší knihy pro děti. A pak že děti nečtou!