You don’t Nomi

Pro všechny příznivce muzikálních mimozemšťanů zpřístupnil americký server Pitchfork na sedm dnů (do tohoto čtvrtka) hudební dokument Andrewa Hortona z roku 2005 The Nomi Song. Klaus Nomi byl jedním z nejbizarnějších umělců newyorské new wave scény na přelomu 70. a 80. let minulého století. Jeho životní příběh je stejně fascinující jako jeho originální a šokující performance a naplňuje klišé o raketovém vzestupu a pádu hvězdy. Rodák z bavorského venkova a milovník německé klasické opery uzemňoval své punkové publikum perfektním předvedením operních árií při své kosmické, do detailů dotažené show. Stylizoval se do podoby návštěvníka z vesmíru a tato jeho hra zasahovala daleko za kabaretní prkna. Jeho celková vizáž odkazovala například k ideálům umělecké školy Bauhaus, komiksům a prvním sci-fi filmům. S odzbrojující lehkostí a fantastickým výsledkem bořil hranice hudebních žánrů a odvážně se vydával do míst, kam se ještě nikdo nevydal, kde pop či rock ladně přecházely v operu a zpět, to vše ozdobeno silným a komickým německým přízvukem. Nejen z jeho zpěvu běhá člověku mráz po zádech. Nomi rychle dosáhl uznání a slávy, vystupoval s Davidem Bowiem, úspěšně koncertoval v Evropě a vydal dvě alba. Pak se jeho život proměnil v noční můru. V roce 1982 onemocněl na tehdy ještě málo známou chorobu, k tomu se přidaly komplikace v podobě rakoviny kůže, a v roce 1983 umírá v osamění karantény, bez kontaktu s vystrašenými přáteli. Nomi byl jednou z prvních známých osobností, které zemřely na AIDS. Film je vystavěn jako klasický vzpomínkový dokument, ukázky dobových záznamů zejména Nomiho vystoupení dokážou rychle vytvořit obraz vzrušující atmosféry tehdejší avantgardní scény v New Yorku. Nostalgické, hořké i provinilé vzpomínky jeho přátel a spolutvůrců poskytují potřebný komentář a informace.