Stoppard o Bělorusku

Dramatik Tom Stoppard o situaci v Bělorusku.

Dance of Doom!

Baletní hororový komiks s motivy z Dostojevského Zločinu a trestu. Celý sešit s dalšími komiksy si můžete stáhnout zde. Autorem je pravděpodobně Leonard Starr.

Cena F. X. Šaldy 2009

Společnost F. X. Šaldy nominovala na svou čtrnáctou výroční cenu pět odborníků. Laureáta ceny za rok 2009, kterého společnost oceňuje za mimořádný kritický či ediční knižní počin v umělecké a duchovědné oblasti, pořadatelé vyhlásí v dubnu.

Porota v oblasti literatury nominovala knihu Jiřího Brabce Panství ideologie a moc literatury s podtitulem Studie, kritiky, portréty (1991-2008) vydanou v nakladatelství Akropolis, v oblasti výtvarné kritiky a myšlení knihu Anny Fárové Dvě tváře (nakladatelství Torst).

V oblasti filmové kritiky je nominován Petr Szczepanik za knihu Konzervy se slovy s podtitulem Počátky zvukového filmu a česká mediální kultura 30. let (nakladatelství Host), v oblasti divadelní kritiky Jana Pilátová s publikací Hnízdo Grotowského, s podtitulem Na prahu divadelní antropologie (Divadelní ústav) a knihu Petra Rezka Architektonika a protoarchitektura (Ztichlá klika).

Rozhlasové hry na přání

Na konci ledna začal Český rozhlas přidávat na stránky Rádia na přání také rozhlasové hry a četby na pokračování. K poslechu jsou vždy maximálně týden po odvysílání.

Shakespearův Lebowski

Jak by asi vypadal Big Lebowski, kdyby ho napsal William Shakespeare?

Sopranistka Edita Gruberová

Richard Strauss: Ariadne auf Naxos.

Tak nějak zpívali kastráti

Farinelli zpívá a ženy (nejen) omdlévají...

Nekompromisní Traviata

Traviata v netradiční podobě aneb opera z dortu.

Opera Diversa: Muž a žena v loďce

Miniopera Ondřeje Kyase a Pavla Drábka Muž a žena v loďce. Poslechněte si další kousky Ensemblu Opera Diversa na You Tube.

Za židovskou Libní

Nakladatelství Babylon a občanské sdružení Mezery pořádají 10. listopadu (v 19.30 v synagoze na pražské Palmovce) křest knihy Do Židů. Její součástí je dramatický text Miroslava Bambuška na libeňské židovské téma a tematické studie, včetně biblického textu Údolí suchých kostí v překladu i hebrejském originálu. Součástí křestu je inscenované čtení, přednáška o židovské čtvrti i návštěva bývalého libeňského ghetta.

Státní ceny 2009

Zdeněk Rotrekl

Ceny Ministerstva kultury ČR si 28. října převezmou:

Cena Ministerstva kultury České republiky za přínos v oblasti výtvarného umění: „za dlouhodobé zásluhy v oblasti výtvarného umění“ prof. ak. mal. Vladimír Kopecký.

Cena Ministerstva kultury České republiky za přínos v oblasti architektury: „za přínos oboru na domácí i mezinárodní architektonické scéně“ cenu prof. ing. arch. Eva Jiřičná.

Cena Ministerstva kultury České republiky za přínos v oblasti divadla: „Za celoživotní inspirativní přínos v oblasti divadla, autorské tvorby a divadelní pedagogiky“ obdrží tuto cenu prof. Ivan Vyskočil.

Cena Ministerstva kultury České republiky za přínos v oblasti hudby: „Za mimořádný přínos v oboru hudební kompozice, muzikologie a hudební režie“ byla cena in memoriam udělena Milanu Slavickému, skladateli, muzikologovi, pedagogovi a hudebnímu režisérovi.

Státní cena za literaturu: „Za dosavadní literární tvorbu“ převezme z rukou ministra kultury cenu Zdeněk Rotrekl, básník, prozaik, esejista, publicista, literární historik, autor televizních a rozhlasových scénářů.

Státní cena za překladatelské dílo: „Za překlad Knihy toužení Leonarda Cohena s přihlédnutím k dosavadní činnosti v oblasti překladů literárních děl“ získá z rukou ministra kultury cenu PhDr. Miroslav Jindra.

Italští Pábitelé v Udine

Jako spiritus agens působil v udinském klubu Pábitelé Andrea Trangoni. Divadelník vystudovaný na univerzitě v Boloni, pocházející právě z Udine, který ve svých kořenech stopoval i ty české - studoval češtinu a má rád Bohumila Hrabala. Pábitelství jako životní filozofie pak přivedlo na svět kulturní centrum Pábitelé. V letech 2000 až 2007 se v něm představila řada hudebních a divadelních skupin, básníků, filmů, videoinstalací, přednášelo se a debatovalo... (a v baru připravovali skvělý džin s tonikem). Ačkoliv už dnes Pábitelé nemají pevnou adresu, pod svou značkou sem tam propagují nebo pořádají nárazové akce. Naposledy letos třeba v udinském Parco del Cormor, v Palazzo Morpurgo, v Teatro San Giorgio. Web spřízněných italských Pábitelů je www.pabitele.org.

Federální shromáždění se bude hýbat

Organizátorům festivalu 4+4 dny v pohybu se povedl skvělý (řekněme umělecko - marketingový) tah - pro letošní ročník, který se bude konat 9. až 16. října, získali budovu bývalého Federálního shromáždění. Dnes ovšem také bývalou budovu Rádia Svobodná Evropa (a současnou budovu Národního muzea). Před odstěhováním rádia na Hagibor nemohla veřejnost nejen do budovy, ale ani k budově, kterou permanentně střežili ozbrojenci (což zároveň činilo potíže všem, kteří mířili do sousední Státní opery). Dá se proto předpokládat, že festival přitáhne nejen fanynky a fanoušky pohybového divadla a divadla v netradičním prostoru, ale také zvědavce, kteří jen chtějí nahlédnout do útrob originální stavby nad pražskou magistrálou.

Fandím(e) divadlu

Plzeňský Mezinárodní festival Divadlo zapojil do své propagace známé osobnosti. Vznikly docela vtipné "raperské" fanouškovské klipy. Jestli tento marketingový tah podpoří kromě image také festivalovou kasu, která se letos naplnila doslova na poslední chvíli, se zřejmě teprve uvidí: na tahu jsou politici, sponzoři i diváci.

Divadelní listopad ve Ferraře

Letošní listopad bude v italském Teatro Comunale di Ferrara bohatý, žádné troškaření.

13. - 15. listopadu tu hostuje inscenace - divadelní výzkum - Warum Warum režiséra Petera Brooka. Inscenace vychází z díla A. Artauda, E. G. Craiga, C. Dullina
V. Mejercholda, Z. Motokiya, W. Shakespeara.

18. listopadu do středověko-renesančního města v regionu Emilia Romagna přijíždí Robert Wilson jako režisér a interpret Krappovy poslední pásky (L´ultimo nastro di Krapp) Samuela Becketta. 19. až 22. listopadu jsou na programu divadla Šťastné dny (Giorni felici) opět od Becketta a opět v režii Wilsona. "Adriana má mimořádný smysl pro rytmus, tudíž je velká komická herečka. Zbožňuji její obrovské oči, které jsou pořád ve střehu," řekl o Adrianě Asti, herečce Šťastných dnů, Wilson (a citují ho na webu ferrarského divadla). Obě inscenace patří do Projektu Beckett/Wilson.

"Shitcom" divadla Sklep

"Shitcom" divadla Sklep, z Wartburg Movie Show, ČT 1999. Hrají: Hana Pafková, Jiří Macháček, Lenka Vychodilová a Tomáš Hanák.

Herce a zpěváky zásadně nemučit

V Divadelních novinách č. 12/09 stojí za přečtení rozhovor (na dvě tiskové strany) s režisérem Danielem Špinarem. "Divadlo vnímám zasazené do své doby, která je hodně vizuální. I proto mě šokují režiséři, kteří se nezajímají o současnou architekturu, o design nebo módu. Ze stejného důvodu mi vadí přežívající nevkus a kašírovanost českého divadla. U nás se vizuální složka stále podceňuje, dělá se tu divadlo minulého století," uvažuje například trefně mladý režisér, jehož Vojcek rozvířil vinohradské bažiny. A konstatuje, že herce je při práci třeba nadchnout, ale nemučit.

A hle, vypadá to jako zpráva bulvární úrovně, ale je to zkrátka jen novinka ze světa divadelního managementu a režie. O mučení by mohli zřejmě aktuálně nejkompetentněji pohovořit zpěváci Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Jejich šéf Luděk Golat je prý nutil do sexuálních scén, až se prostě vzepřeli. Golat je z vedení příspěvkové organizace města čerstvě odvolaný a objevivší se pornonahrávkou, ve které bývalý ředitel vystupuje, se zabývá policie. Do příští sezony, která bude 90., jubilejní, tedy vkročí (doufejme, že pravou nohou) divadlo s novým ředitelem, který by měl zřejmě přes léto vyjít z konkurzu.

Jak se to má obecně se sexuálními scénami na jevišti? Těžko říct, co je málo, co je moc, důležitý je kontext inscenace. Takže jsem ani nepočítala, kolikrát se masturbuje ve Vojckovi.

100% muži přitvrdili V+W+J

Příznivci tvorby Osvobozeného divadla dostali dárek už před dvěma lety, kdy Supraphon vydal komplet sedmi cédéček s třicítkou inscenací Osvobozeného divadla z let 1929 - 1938. Jejich nedílnou součástí jsou ovšem "osvobozené" hitovky Voskovce, Wericha a Ježka, z nichž mnohé doslova zlidověly, případně se dostaly do repertoáru dalších a dalších interpretů: Ezop a brabenec, Klobouk ve křoví, Život je jen náhoda... (což je opravdu jen minipříklad).

Název písní Pochod stoprocentních mužů a Nashledanou v lepších časech v novém století zmutoval do názvu CD, kterým se k Osvobozenému divadlu vracejí hardcoreové, metalové a rockové kapely - Hudba 100% mužů aneb Nashledanou v lepších časech. Tvrdší partičky nahrály ve vlastním podání několik hitovek - například Fourth Face píseň Babička Mary, Dark Gamballe Tmavomodrý svět, Bandit Astronaut Proč nemohu spát, Post-it Ezopa a brabence, Atari Terror Holduj tanci, pohybu, Scream of the Lambs Hej rup! Chceme žít.

V+W+J by možná koukali, ale v hrobě se obracet nemusí.

Zlomvaz: Ocenění

Na závěr festivalu divadelních škol Zlomvaz předala v sobotu 16.5. A2 ocenění Čurda do 30 vět Aleně Bazalové z pražské DAMU za roli Panenky v inscenaci Marnotratný syn (inscenace získala také Cenu diváků). Mladá herečka tím dostala možnost nazkoušet a v příští divadelní sezoně na prknech DISKu uvést jednu z divadelních minutek A2.

Divadelní agentura Dilia udělila Cenu Evalda Schorma za původní divadelní hru, dramatizaci nebo překlad. Cenu si odnesla Kateřina Bohadlová. Nominováni ještě byli Braňo Holiček a Milan Šotek.

Cenu předsedy poroty Reflexu Zdeňka Hořínka si do Bratislavy odvezli studenti tamní VŠMU za inscenaci Nemá kocúr večne hody. Čestná uznání porota udělila Andreje Vozárové za roli Matky v inscenaci Nemá kocúr večne hody, Rebece Polákové za roli Dcery ve stejné inscenaci a Anně Schmidtmajerové za roli Iny v Marnotratném synovi. Cenu Reflexu za nejlepší herecký výkon a spolu s ní i finanční odměnou 50 000 korun získal Ondřej Bauer za hlavní roli Broučka v inscenaci Marnotratný syn autora a režiséra Jana Jirků.

Zlomvaz: Rodinné príbehy plus 2 x DAMU

Páteční a sobotní soutěžní program festivalu divadelních škol Zlomvaz byl ve znamení jednoho hostování bratislavské VŠMU a dvou inscenací domácí DAMU. Slováci přivezli Rodinné príbehy Biljany Srbljanovič, srbské dramatičky, která balkánské války nahlíží prizmatem dětských her. To však ve sterilní inscenaci není zjevné a divák neznalý textu se může lehce ztratit. Opět - proč hrají bratislavští studenti právě tuto hru? Jde o výpověď nebo pouhé školní divadelní cvičení? V tomto případě spíše o to druhé.

Marnotratný syn pražské DAMU, autorská inscenace, nabízí sice poměrně triviální a ne zcela originální zápletku - seriálové postavy, které nutí autora, aby je dobře napsal -, míchají ji však s klasickými Broučky a hlavně nutí diváky, aby se zamysleli nad osobitou studentskou výpovědí. Herečky a herci evidentně hrají své téma a prokazují sympatický komediální talent.

Damáckou Vévodkyni z Amalfi již Ádvojka recenzovala v č. 5/2009.