Videopozvánka na KontrA2punkt festival

Vystoupí avantgardní acid freerockové uskupení Primordial Undermind (US/AT), vokální ekvilibrista Tom Smith (US), člen rané sestavy Pussy Galore, skupin To Live & Shave In LA, Ohne nebo Rope Cosmetology, polští experimentální „hiphopeři“ Napszyklat, slovenské noise/jazz-coreové duo Shibuya Motors, maďarská dvojice Tóth Kína Hegyfalu, spojující noise a poezii, český projekt Count Portmon, dolující těkavou zvukovou matérii z útrob walkmanů, dvojice Head In Body se svou neurotickou verzí minimalistického techna a československé audiovizuální duo gnd + cil. Po skončení koncertů bude vždy následovat afterparty, vystoupí Sleep on Speed DJs a další.

21.–22. 9. 2012
Café V lese (Krymská 12, Praha 10)

začátky v 19:30

pátek 21. 9.

Napszyklat
Shibuya Motors
Tóth Kína Hegyfalu
Count Portmon

sobota 22. 9.

Tom Smith
Primordial Undermind
Head In Body
gnd + cil

1 den: 170/150 (studenti, nezaměstnaní, lidé na šikmé ploše)
2 dny: 300/250

web:
www.kontra2punkt.cz
www.advojka.cz
www.cafevlese.cz

Náckové v Berlíně

Sci-fi komedie Iron Sky o invazi Nacistů dosud ukrytých na tajné základně na odvrácené straně Měsíce bude mít svou premiéru, stylově, na filmovém festivalu v Berlíně.

Bonnaroo sampler

Pokud se nedostanete na festival Bonnaroo do Manchesteru v americkém Tennessee, můžete si alespoň stáhnout sampler s písněmi kapel, které tu za jeho třicetiletou existenci vystoupily. Najdete na něm třeba My Morning Jacket, Iron and Wine, Atmosphere, The Walkmen, Devotchka, !!! nebo Smith Westerns.

All Tomorrow's Parties

Po dobu jednoho týdne (nejméně do 20. 8.) můžete vidět první ze tří částí dokumentu o hudebním festivalu All Tomorrow's Parties. Vystupují Belle and Sebastian, Grizzly Bear, Battles a další, režie Jonathan Caouette.

Festival NEXT: radikální, živelný a originální

Pokud si chcete ještě před vánočním úhorem plným koled, bramborového salátu a laskavých pohádek užít trochu neuspořádanosti, sofistikované špíny a experimentu, máte jedinečnou možnost již tento víkend. V bratislavském A4 Nultém priestoru totiž ve čtvrtek začíná desátý ročník festivalu Next, který přiváží to nejlepší ze současné nonkonformní hudby.

Za pouhých 13 euro je během tří dnů možné vidět pohromadě hudebníky různých žánrů, stylů i hudebních přístupů. Hned první den festival začíná opravdovou legendou. Vystoupí zde totiž reinkarnace improvizačního souboru Globe Unity Orchestra, který založil na konci německý pianista Alexander von Schlippenbach. Společně s ním v tomto volně improvizačním tělesu vystoupí například dechaři Evan Parker, Jean-Luc Cappozzo, Axel Dörner nebo bubeník Paul Lytton. Evan Parker vystoupí také s britsdkým elektroakustickým kvartetem Grutonic. Další improvizační událostí, která bude patrně poněkud divočejšího charakteru, bude kvarteto tvořené kytaristou Andy Moorem z The Ex, bubeníkem Tony Buckem z The Necks, hráčkou na vnitřek piana Magdou Mayas a saxofonistkou Christine Sehnaoui.

Z projektů založených více na elektronice vyberme švédského hudebníka BJ Nilsena, kterého můžeme znát z atmosferických desek labelu Touch. Francouzský gramofonista ErikM se představí ve společném setu s japonským DJem Sniffem. Pita alias Peter Rehberg, jehož velice povedený koncert jsme mohli slyšet na letošním Stimulu před Sunn o))), vystoupí ve společném setu s americkým industriálním bubeníkem Z’evem. Vrcholem bude koncert Miky Vainia, polovičky dosluhujícího finského dua Pan Sonic, jejichž jeden z posledních koncertů jsme mohli vidět na letošním Stimulu. Uvidíme, zda během svého vystoupení bude čerpat spíše z abstraktnějšího materiálu alba Telephone of Matter, nebo zda se představí svými velice explicitními a surovými beaty, které můžeme znát z aktuálního EP Vandal, které nyní vydal u labelu Raster Noton. Vše zakončí intenzivní nářez norského tria Next Life.

PROGRAM:

Čtvrtek (3. 12.): Mario de Vega (MEX), Moor / Buck / Mayas / Sehnaoui (NL, AUS, D, LB), Globe Unity Orchestra (D, UK, FR), RBNX.T (SK)

Pátek (4. 12.): Snow Queen / Smrť aristokracie (SK), ErikM (FR) + DJ Sniff (JP/NL), Grutronic + Evan Parker (UK), BJ Nilsen (SWE)

Sobota (5. 12.): V4 Sound Lab Show: Zlatko Baracskai (HU) & DSKG (SK) & Gustav Tutre (CZ) & Kateřina Zochová (CZ), Pita (AT) + Z‘ev (USA/UK), Mika Vainio (FIN), Next Life (NOR)

Travel Queeries na GFF

V rámci festivalu Gender Fuck Fest můžete vidět dokument Travel Queeries, který se věnuje umění a politice radikálních queer aktivit v současné Evropě. Mapuje vystoupení, festivaly a prostory, kde se žije a vytváří queer kultura, a v osobních rozhovorech s aktivisty/kami a s umělci/kyněmi odkrývá konkrétní žité významy slova queer. Příběh snímku se začal psát v roce 2005 na festivale Queeruption v Barceloně. Film se natáčel v roce 2006 (Velká Británie, Německo, Polsko) a v roce 2007 (Španělsko, Dánsko, Srbsko, Itálie). Premiéra byla v března 2009 v Londýně. Tým tvůrců pochází z USA a Německa. Režisérka Elliat Graney-Saucke je multimediální umělkyně a organizátorka akcí jako Ladyfest a Homo-a-go-go. Zaměřuje se na kulturní aktivismus, umění vnímá jako nástroj společenské změny a podpory komunit. Film máte příležitost shlédnout 3. 10. od 12.30 v NoDu.

Jahodový Jam 09: Totalitní design

Vítězem letošního ročníku filmového festivalu Jahodový Jam, který se uskutečnil 5. září se stal snímek Totalitní design Pavla Lukáše. Je to režisérova praktická absolventská práce v ateliéru grafického designu brněnské Fakulty výtvarných umění VUT.

Přidejte se ke kozímu mejdanu

Filmové radosti z Cannes přicházejí i k nám

Nejprestižnější světový filmový festival v Cannes skončil sice už před třemi týdny, ale několik festivalových snímků budeme moct zhlédnout v následující sezóně i v našich kinech.

Především se jedná o vítězný snímek z letošních Cannes, Bílou stuhu Michaela Hanekeho. Toto černobílé drama zachycující morální úpadek německé vesnice v podvečer první světové války působí i dnes aktuálně. O jeho premiérovém uvedení se uvažuje v rámci letošní Letní filmové školy a do české distribuce ho uvádí Artcam.

Do našich kin zavítá i kontroverzní a temný Antikrist Larse von Triera, v němž hlavní ženskou roli ztvárnila Charlotte Gainsbourgová (na fotce), která za ni získala v Cannes cenu.

O uvedení svého filmu Bába do české kinodistribuce uvažuje i česká režisérka a scenáristka Zuzana Kirchnerová Špidlová, která za svůj dvacetiminutový bakalářský film na FAMU získala v Cannes hlavní cenu v sekci studentských filmů. Bába bude k vidění na letošním festivalu v Karlových Varech a Špidlová zvažuje distribuci snímku v Aeru a Svěrozoru společně s dalším krátkometrážním snímkem.

Předsedkyně letošní festivalové poroty v Cannes, herečka Isabelle Huppertová, natočila s režisérkou Claire Denisovou film Bílé maso o postkoloniálním dědictví bílých farmářů v afrických státech. Do našich kin se plánuje jak uvedení tohoto nejnovějšího snímku Denisové, tak jejího filmu 35 panáku rumu, který bude mít českou premiéru na MFF v Karlových Varech, kde ho uvede režisérka osobně, a poté zamíří do českých kin.

V září bude v českých kinech Hlad. Britsko-irský snímek režiséra Steva McQueena, mimochodem jednoho z nejuznávanějších současných vizuálních umělců, získal Zlatou kameru za nejlepší debut v Cannes už vloni.

Z dalších festivalových radostí uvidíme v brzké době také snímek Woody Allena Užívej si, co to jde, který se po "barcelonském výletě" zase vrací k pichlavé newyorské komedii. Režisér Gaspar Noé, známý u nás svým kontroverzním snímkem Zvrácený, se ve svém novém filmu Vejdi do prázdna, jenž se odehrává v halucinační atmosféře současného Tokia, zamýšlí nad hloubkou sourozeneckého vztahu.

Jiná festivalová planeta

Hudební festival Planet Fest k nám pravidelně přiváží nejčerstvější zahraniční hosty, především z ranku kytarovek. I letos přivezl několik neohraných a několik ohranějších hvězd a hvězdiček, přesto posluchači neprojevili velký zájem. Podle organizátorů navštívilo největší magnet festivalu - první koncert britských Orbital u nás - na šest tisíc návštěvníků. Na vině bylo také počasí: teploty spadly pod 15 stupňů a mělo pršet (a pršelo). Kdo se do Tábora nevydal, však může jenom litovat, protože hned tři koncerty rozhodně stály za to!
Nejprve to byli pop punkáči (nebo spíš nu raveři) Klaxons, kteří publikum pořádně rozskákali. Skočnou atmosféru narušil jen špatný zvuk u prvních skladeb. Skupina hrála především osvědčený materiál z jejich debutové a zatím i jediné desky Myths of the Near Future, za niž získali cenu Mercury Prize pro britské album roku 2007. Mohli být spokojeni i ti, kteří netrpělivě očekávají druhé album, protože se tu mihlo se i několik zbrusu nových songů.
Druhým vrcholem byli zmiňovaní Orbital. Ti právě vydali (slabší) bestofku Orbital: 20 a jejich koncert byl jakýmsi průřezem dosavadní tvorbou. Občas se zvrhl spíše v djský set, ale na síle to neubralo. Kovový zvuk kvalitně oplechoval do té doby trochu mrznoucí publikum. Bratři Hartnollovi navíc bavili svými led baterkami umístěnými vedle očí, takže připomínali žáby. Kdyby přidali ještě pár osvědčených hitů (chyběl mi zejména Funny Break), mohlo to vypadat jako když to Myšpulín s Pinďou rozjížděli v převlečení za skokany na louce u Blaťáku.
Třetím zážitkem byl další premiérový koncert u nás, a to švédského tria Peter Bjorn and John, které na jaře vydalo své druhé album Living Thing. Vychladlé publikum, z něhož na sobotní program zbyla jen hrstka, a které navíc se začátkem koncertu začal skrápět déšť, nebylo pro navození koncertní atmosféry zcela ideální. Charismatický frontman Peter Morén, jenž ve své kostkované flanelové košili nejdřív připomínal stydlivého dřevorubce ze severských hvozdů, však brzy přesvědčil, že kapela přijela publikum především pobavit. Neustále poskakoval, pobíhal po pódiu, roztleskával posluchače a předváděl kouzla se svou kytarou, až zcela vymazal chladné počasí. Skupina zahrála materiál z obou alb a největší ohlas samozřejmě sklidila s hitem Young Folks, který znali i ti, jimž název kapely nic neříkal.
Z ostatních zahraničních hostů trochu nudili Trans-Global Underground, úplně nudili White Lies a po chvíli zcela omrzeli namachrovaní Pendulum s neustálým vykřikováním "Watch This!". A nic! Přesto to v tu chvíli vypadalo, jako by se někteří páteční odpadlíci na sobotní půlnoc zase vrátili. Ten emo cajdák vám ale nezapomenu!
Organizace festivalu byla slušně zvládnutá (i když holohlavců u vchodu jsem se trochu bál), k čemuž jistě přispěla i malá účast. Slabší už byla dramaturgie. Velký festival by si zasloužil víc než jednu stage (taneční stan rozhodně nepočítám jako stage!). Pořadatelům chyběla i větší odvaha, pokud jde o účast domácích kapel. Na festivaluvé všudybudy UDG, Vypsanou fixu nebo Gaia Messiah těžko nalákají stejné publikum, jako na zmíněné zahraniční hosty. Ve srovnání se zahraniční špičkou pak český průměr ještě víc zešedne. Ten, kdo si podobné kapely rád nechal ujít navíc neměl možnost uniknout jinam, než do pivního či tanečního stanu nebo na sportovní exhibice (to ovšem jen odpoledne). To by se na letním festivalu, který se snaží ostatní přečnívat stát nemělo!