
Mohli jsme spasit svět – ale padla vláda. I tak znějí nářky nad koncem vlády v půli českého předsednictví EU. Politický spor se redukoval na obraz „kudly v zádech“ (slovy Václava Havla; podobnost s německým mýtem, že bylo možné vyhrát první světovou válku, nebýt „dýky do zad“ z vlastních řad, je jistě náhodná). Jako by evropské předsednictví (vnucující neoliberalismus v době, kdy se zdiskreditoval krizí) bylo nedotknutelnou metafyzickou hodnotou, přebíjející námitky proti vládě. Eurokýč předznamenal volební kampaň, jejímž tématem bude podle Mirka Topolánka svoboda. Půjde o antikomunistickou kampaň. Předseda ODS si nyní našel náhradního politického otce v hlavním sokovi svého bývalého politického otce a můžeme od nich nyní očekávat spojení politického kýče a pravicovosti. Jak to bude poté, až uhájí svobodu, s těmi daněmi a s dalšími politickými otázkami?
Žádné komentáře:
Okomentovat