Ředitel filmového festivalu Sundance Geoffrey Gilmore na závěr přehlídky prohlásil: "Byl to pro Sundance v mnoha směrech pamětihodný rok. Festival jsme otevřeli animovaným filmem a uzavřeli sci-fi snímkem a mezitím promítli mnoho filmů, které patří k tomu nejlepšímu, co jsme kdy viděli." A jaké filmy byly oceněny? Soutěžní sekce tu jsou už několik let rozděleny na ty americké a světové, přičemž soutěží se v kategoriích hraný film, dokument a krátký film. Za nejlepší soutěžní dokument porotci označili snímek Ondi Timonera We Live in Public. V něm zkoumal dopad internetu na vztahy mezi lidmi, kteří se účastnili stejnojmenného projektu, v němž Josh Harris umístil do svého domu několik telefonů, mikrofonů a robotických kamer a nonstop vysílal dění ve svém domě; ti, kteří se projektu zůčastnili, mohli s Joshem a jeho přítelkyní komunikovat. Světovou dokumentární soutěž vyhrál snímek Kima Longinotta Rough Aunties o ošeřovatelkách, které se v jihoafrickém Durbanu starají o zneužívané, zanedbané a zapomenuté děti. Ostatně ani hlavní hrdinka vítězného amerického hraného snímku Push od režiséra Lee Danielse to nemá snadné. Matka ji zneužívala, otec znásilňoval a stala se z ní chudá, naštvaná, negramotná, tlustá, nemilovaná a nikoho nezajímající dívka. Autoři k vyprávění příběhu o ní využili její vlastní koktavý dialekt a předlohou jim byl kontroverzní román autorky, která si říká Sapphire. Ani postava vítězného snímku v celosvětové kategorii La Nana Sebastiána Silvy není úplně normální. Když zahořklé a introvertní služce přivede její paní pomocnici, rozhodne se hlavní hrdinka celou domácnost zničit. Přehled dalších cen najdete zde.
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat