
Bez slova krize se už neobejde žurnalistika, reklama ani umění, ať už ve smyslu Krize! nebo Krize?. Ta ekonomická se pak řeší skoro všude stejně. Vezmou se státní peníze a nasypou se do něčeho, co se hroutí a zdá se, že se bez toho neobejdeme. Automobilky. A banky – aby mohly půjčovat. Bez zadlužování dnes totiž neroste produktivita, a když neroste produktivita, je s ekonomikou – v tom kapitalistickém vidění světa – ámen. Snad nám někdo brzy vysvětlí, komu vlastně všichni dlužíme. Číňanům nebo severním Korejcům? Onehdy, když jsem si vychutnával sýry ze zahraničí, které sem v poslední době začala dovážet jedna nejmenovaná firma, jsem ale přišel na recept: dejme ty peníze na gastroturistiku! Nepyšněme se jen plzní a olomouckými tvarůžky. Nasypme peníze zemědělcům, kteří budou dodávat kvalitní potraviny, a restauratérům, kteří nám z nich dobře uvaří! Vždyť dobré jídlo každou krizi zažehná. Aspoň na chvíli.
Žádné komentáře:
Okomentovat