úterý 31. března 2009
Rambo mluví turecky
pondělí 30. března 2009
Nejmilejší zvuky Prahy
Na stránkách nalezneme nejen odkazy na podobné zahraniční projekty (např. Londýn, Berlín, New York), ale také praktické informace, týkající se nahrávacích přístrojů. Až budete mít nahrávací aparát, stačí vyjít do ulic, nalovit oblíbené zvuky a nahrát je na stránku.
Modloweb
Jste věřící a občas se zapomenete pomodlit? Stránka Information Age Prayer to udělá za vás! Stačí se zaregistrovat, zaplatit a pak si už jen vybrat vyznání. Modlící software umí katolické, židovské, muslimské, ale i jiné modlitby. Modlit se můžete za mír, finanční pomoc nebo vlastní děti. Předplatné na měsíc je kolem 4 dolarů (a zatím neumí česky). Program na modelní převede vaši modlitbu do hlasové podoby a každá proběhne s vaším jménem zobrazeným na obrazovce. Zbývá už jen věřit...
neděle 29. března 2009
Jim Jarmusch se dal na metal!
Zhruba měsíc před českou premiérou filmu zahrají Sunn O))) v Praze. Jejich první český koncert, který pořádá A2 a Stimul festival, proběhne 4. června ve smíchovském odsvěceném kostele Sacre Cour a bude to opravdu temný nářez, prostupující útrobami a vyvolávající mrazení v zádech.
Jak si nechat napsat knihu počítačem?
sobota 28. března 2009
David Sylvian experimentující
Audioknihy od Gutenberga
Project Gutenberg je jedním z prvních webů, který na internetu začal zdarma zveřejňovat plné verze knih. Vybíral si autory, k jejichž dílu již byla volná práva a po několik letech vznikla reprezentativní kolekce světového písemnictví, nejen v anglickém jazyce. V současné době nabízí Gutenberg i audioknihy a to buď načtené člověkem, nebo počítačem. Mezi těmi "lidskými" najdeme například Barrieho Petera Pana, výběr z Andersenových pohádek, epos Beowulf, Machiavelliho Vladaře, nebo Shakespearovy Sonety. Všechny knihy můžete poslouchat buď přímo z webu, nebo si je stáhnout k sobě do počítače a nahrát třeba do mp3 přehrávače.
pátek 27. března 2009
Světový den divadla - 27. březen
27. březen je od roku 1961 Světovým dnem divadla. Každý rok patří k tomuto svátku divadla také Mezinárodní poselství, jehož autorem je respektovaná divadelní osobnost. Letos je to Augusto Boal, brazilský divadelník.
Provolání ke Světovému dni divadla od Augusto Boala:
Běžný život každé lidské společnosti je do značné míry teatrální. Pro mimořádné příležitosti vytváří taková společnost různá představení. Taková teatrálnost je výrazem společenské organizace a pomáhá vytvářet představení jako to, které jste přišli shlédnout.
Přestože si to neuvědomujeme, mají mezilidské vztahy jisté divadelní rysy: využívání prostoru, řeč těla, volba slov a modulace hlasu, konfrontace myšlenek a vášní, zkrátka všechno, co používáme na divadelních prknech, používáme i v běžném životě: jsme zkrátka lidmi od divadla!
Nejen svatby a pohřby jsou představení, obdobně je tomu i s každodenními rituály, které nám jsou tak důvěrně známé, že si to ani neuvědomujeme. Nejen pompézní události, ale i ranní káva, vzájemné pozdravení, nesmělé lásky a mohutné střety vášní, zasedání senátu či diplomatická setkání - to vše je svým způsobem divadlo.
Jednou z hlavních funkcí našeho umění je pomáhat lidem,aby si uvědomili teatrálnost každodenního života, kdy herci jsou zároveň i diváky, kdy jeviště a hlediště jsou zaměnitelné.
Všichni jsme umělci: když provozujeme divadlo, učíme se vidět věci, které bijí do očí, ale které nevidíme, protože jsme zvyklí jenom se dívat. Co je nám důvěrně známé, stává se neviditelným: hrát divadlo znamená osvětlit jeviště našeho každodenního života.
Loni v září nás překvapila teatrální událost: domnívali jsme se, že žijeme v bezpečném světě a to navzdory válkám, genocidám, hekatombám a mučení, k nimž ovšem dochází daleko od nás, v dalekých a divokých končinách. Mysleli jsme si, že žijeme v bezpečí, že naše peníze jsou uloženy ve ctihodné bance nebo že jsou v rukách poctivého burzovního makléře. A náhle nám sdělili, že ty peníze neexistují, že jsou virtuální, že jsou jen nevkusnou fikcí nějakých ekonomů, kteří jsou rovněž fiktivní a rozhodně nejsou ani bezpeční ani ctihodní. Bylo to prostě jen špatné divadlo, neblahá zápletka, v níž několik málo lidí mnoho získá a mnoho lidí přijde o všechno. Politici z bohatých zemí se potají scházeli a ze svých setkání přinášeli magická řešení. My, oběti jejich rozhodnutí, jsme zůstali diváky, co sedí v poslední řadě na bidýlku.
Před dvaceti lety jsem v Rio de Janeiro inscenoval Racinovu Faidru. Výprava bylo ubohá: na podlaze hovězí kůže a kolem jeviště bambus. Před každým představením jsem říkal hercům: "Fikce, kterou jsme každý den vytvářeli, skončila. Až překročíte ty bambusy, nesmí nikdo z vás lhát. Divadlo je skrytá pravda."
Jestliže pohledem pronikneme povrchní zdánlivostí, spatříme v každé společnosti utlačovatele a utlačované: etnika, pohlaví, třídy a kasty. Ukáže se nám nespravedlivý a krutý svět. Musíme vymyslet svět jiný, víme přece, že jiný svět je možný. Je na nás, abychom ho vybudovali vlastníma rukama na jevišti, na prknech našeho života.
Pojďte na představení, které právě začíná; až se s přáteli vrátíte domů, zahrajte si vlastní kus a spatříte, co jste ještě nikdy neviděli: to, co bije do očí. Divadlo není jenom událost, je to způsob života!
Všichni jsme herci: být občanem neznamená žít ve společnosti, být občanem znamená společnost změnit.
čtvrtek 26. března 2009
eska2látor
Starostka města Chomutov Ivana Řápková válí. Zaujala uprázdněné místo po Jiřím Čunkovi a vydala se do boje proti „nepřizpůsobivým spoluobčanům“. V pořadu Jana Krause Uvolněte se, prosím divákům prozradila, že sebrat nepřizpůsobivým, tedy o něco tmavším rodinám sociální dávky je správné, protože je stejně nahážou do automatů, a když bude nejhůř, vyšlou mámu nebo dceru do ulic, aby něco káplo z prostituce. ODS si mne ruce: nové tváře potřebuje jako sůl, navíc když mají tak báječné pravicové nápady! Pochvalou nešetřil ani přeborník na globální oteplování, profesor na Hradě. Uvidíme, kdo další se bude chtít blýsknout a navrhne třeba, že se dlužníci rozprodají na náhradní orgány. Stejně by si je leda prochlastali!
středa 25. března 2009
eska2látor
Evropské identity se jmenuje výstava, která bude až do konce května viset na mřížích Lucemburských zahrad. Organizuje ji francouzský senát. Každá členská země EU má k dispozici tři velkoplošné fotografie, o jejichž výběru rozhodovali poslanci národních parlamentů. Zakládající země se většinou představují scénami politických setkání rodící se unie, ty novější zase momentkami vítání vstupu do ní. Didaktičnost tvoří hlavní linku celé expozice. Fotografie České republiky, kterou divák obcházející ve správném směru uzří jako první, překvapí. Česká identita se tu manifestuje na snímku plzeňské Velké synagogy. Proč ale ne? Tímto kuriózním výběrem je zmírněn pocit znechucení nad následujícím klišé panoramatu Pražského hradu topícího se ve fialových červáncích. Trilogii ukončuje smutný snímek sovětské okupace. Téma společné traumatické minulosti si vybralo i Maďarsko a Slovensko. Velmi emotivní fotografie zde ale působí bohužel trochu nepatřičně. Výstava je důkazem toho, jak těžké je vystihnout národní identitu. Černého sarkastické Entropě se to možná podařilo lépe.
úterý 24. března 2009
NIN/JA na turné
pondělí 23. března 2009
Další film bratří Coenů
Bratři Coenové mají v poslední době napilno. Právě dokončili černou komedii A Serious Man, která má mít premiéru letos v říjnu, nedávno oznámili, že chtějí adaptovat knihu Michela Chabona Židovský policejní klub a teď přišli se zprávou, že ještě předtím natočí remake snímku Maršál - jediného filmu, za který dostal Oscara herec John Wayne.
eska2látor
Padesáté výročí potlačení povstání proti čínské okupaci Tibetu a předsednictví České republiky v EU daly letošním akcím na podporu obyvatel Tibetu mimořádný význam. Už víc než deset let se koncerty, výstavy, besedy, demonstrace a vyvěšování tibetských vlajek na 10. března stávají pevnou součástí kalendáře různých skupin a aktivistů po celé republice. Letos byly vlajky vyvěšeny na rekordních 360 radnicích (oproti loňsku ubylo ovšem krajských radnic), 25 středních školách, ale také na kostelech, kulturních domech a podobně. Vlajka zavlála i před ministerstvy životního prostředí a školství a z poslanecké kanceláře zelených. Ministr zahraničí, který je za zelené také ve vládě, vlajku nevyvěsil. Jeho ministerstvo se nechalo slyšet, že demonstrovaná podpora Tibetu by neměla ohrozit konání květnového summitu Evropské unie s Čínou v Praze, který organizuje české předsednictví. A právě při něm se ukáže, do jaké míry mají čeští politici opravdu odvahu reprodukovat veřejností vyjadřovanou podporu tibetské kauze. Podobnou příležitost ovlivnit téma zásadních jednání s čínskými úřady už nedostanou. Snad tedy nezvítězí obvyklé argumenty ekonomické ustrašenosti.
neděle 22. března 2009
Červená karkulka
sobota 21. března 2009
pátek 20. března 2009
eska2látor
Ve čtvrtek 12. 3. jsme mohli opět po roce ve zvláštním zpravodajství na televizi Nova vyslechnout názory prezidenta Klause na dění v uplynulém roce. Dozvěděli jsme se, co už dávno všichni víme, a sice že nejdůležitější věcí pro Václava Klause je Václav Klaus. Co na tom, že minulý rok začala největší hospodářská krize v dějinách, co na tom, že jsme byli svědky několika válek. Náš pan prezident musel „neskromně říci, že volba prezidenta byla nejvýraznější věc“, kterou prožil. Přejme mu to – i když zahleděnost do sebe je v této době tím posledním, co by člověk od prezidenta jednoho malého státu očekával. Čeští politici si v tom výjimečně notují s českými novináři a navzájem se neustále ujišťují o tom, že trapné handrkování na české politické scéně je tím, co by nás v době, kdy jiní mluví o „konci kapitalismu“, tak jak jej známe, mělo zajímat nejvíc. Jenže podle našeho prezidenta stále žijeme na vrcholu a máme se nejlépe, jak jsme se kdy měli. Zdá se, že dokud bude na vrcholu on, budeme na vrcholu vlastně všichni, včetně zbytku světa. To se máme.
Žízeň Park Chan-wooka
čtvrtek 19. března 2009
Zábavné filmové plakáty
Americká stránka Cracked.com, která přináší humorné zprávy a videa sestavila žebříček dvaceti nejvtipnějších plakátů na americké velkofilmy, které vznikly mimo USA. Početné zastoupení tu má i tvorba českých výtvarníků.
středa 18. března 2009
Nejen Lví dokumenty on-line
Česká republika se stala součástí projektu pěti evropských klíčových festivalů dokumentárního filmu, které společně spouštějí nový filmový portál – v Česku www.docalliancefilms.cz. Šestijazyčný portál je v provozu od 4. 3. a jsou na něm k vidění (resp. k přehrání i v kvalitě DVD) za poplatek úspěšné české dokumenty minulých let, jako byl Český sen či Ženy pro měny, a zhruba 250 dokumentárních i tzv. experimentálních filmů, z nichž čtyřicet procent bude možné sledovat v českém nebo slovenském jazyce a zbytek je opatřen anglickými titulky. Zhlédnout zde můžete i vítězné dokumenty z letošních prvních českých dokumentárních Lvů (Reného Heleny Třeštíkové či Občana Havla Pavla Kouteckého a Miroslava Janka). Do 22. 3. si sedm letošních nominovaných dokumentů z Českých lvů (včetně těch oceněných) můžete v rámci projektu Dokumenty Českého lva přehrát zdarma.
úterý 17. března 2009
Ovčí umění
eska2látor
Opět začal festival Jeden svět. Je čím dál větší a stále méně k přehlédnutí. Jako letošní motto má navíc podivný slogan: „Před dvaceti lety jste přišli do svobody, teď ukažte, jak s ní umíte naložit.“ Doplněno podtitulem: „Festival pro první dospělou polistopadovou generaci.“ Na plakátech a v traileru v kinech před sebou tlačí Václav Havel vozík s novorozenci. Poselství se nedá vyložit jinak, než že předchozí generace bojovaly za svobodu těch mladých, a navíc pro ně připravily i festival. Mladí teď, když mají svobodu – a zároveň ty filmové dokumenty –,
by měli povstat jako jeden muž či žena a něco s tím světem dělat. Filmy jsou tu od toho, aby pochopili, s čím konkrétně. Je to samozřejmě zjednodušující – ale zároveň to je i výzva konečně nahlas říci: Nikdo nedostal svobodu, jen možnost k ní. A to se týká nejen mladých. Po rodičích (když už tedy přijmeme to generační dělení) získali zemi, kde lidé stále mají problém ozvat se proti nespravedlnostem. Nemluví se o nich. Vyhýbáme se hovoru o tom, co se zde dělo a jaký to má dodnes vliv na naše životy. To je, vedle možností, největší dědictví polistopadových dětí. Je fajn, že se mladí můžou podívat na dokumenty na Jednom světě nebo dokonce festival mohou pomáhat organizovat, ale ještě lepší by bylo, kdyby při projekcích s nimi byli i jejich předci. A nikdo problém netrivializoval černobílým mottem.
pondělí 16. března 2009
Neplaťte!
Nedaleko Ground Zero v New Yorku si umělkyně Athena Roblesová a Anna Steinová otevřely obchod, kde je vše zadarmo. Nabízí tu obleční, DVD nebo knihy a jedinou podmínkou pro to, abyste si něco z obchodu odnesli je, že to potřebujete. Při odchodu vám tu vydají i účtenku. Projekt by měl demonstrovat, jak komunitní a vzájemná podpora mohou být využity pro naplňování určitých potřeb. Jeden ze zákazníků, který "potřeboval" plakát Audrey Hepburnové z filmu Snídaně u Tiffanyho říká: "Nalili jsme peníze do automobilek a bank, takže je hezké, že jednou něco dostaneme i my". Obchod má být otevřen do konce března a určitě bude mít stále co k rozdávání, protože sem začali nosit věci i zákazníci.
neděle 15. března 2009
Budoucnost tisku
Novinář Clay Shirky se už delší dobu zabývá internetem a tím, jak internet mění společnost. Nedávno vydal knihu Here Comes Everybody: The Power of Organizing without Organizations (Jsou tu všichni: Síla organizování bez organizací), teď na svém blogu publikoval článek Newspapers and Thinking the Unthinkable (Noviny a myšlení o nemyslitelném), v němž se zabývá otázkou: Co v dnešním světě nahradí denní tisk? Základní premisou mu je to, že noviny, tak jak je známe jsou něčím překonaným, přičemž stále nevíme, co je nahradí. Současnou situaci srovnává s rokem 1500. V tu dobu již existoval tisk, který začal šířit gramotnost, ale současně oslaboval sílu katolické církve, která vládla západní společnosti. I my se ocitáme v situaci, kdy víme, že staré pořádky už nefungují a nejsme si jisti tím, co je nahradí. Pirátství ohrožuje hudební firmy a filmové společnosti, zatím se však nezdá, že by ohrozilo samotnou hudbu nebo film. Stejně tak bloggeři a internetoví vydavatelé ohrožují vydavatele tisku, ale nikoliv samotnou žurnalistiku. Čím bude nahrazen tisk? Zatím nevíme, možná to, co ho nahradí už nějakou dobu existuje, možná to někdo vymyslí příští rok. Víme jen jedno: média čeká výrazná proměna stejně jako hudební a filmový průmysl.
pátek 13. března 2009
Praha stověžatá
eska2látor
Na symbolické datum 25. února byla svolána před Český rozhlas v Praze další z demonstrací na podporu návratu Radia Wave do FM vysílání. Rada ČRo, proti níž byla demonstrace mířena a která právě v budově zasedala, předem odmítla nabídku generálního ředitele ČRo Václava Kasíka, aby se přemístila pro zájem veřejnosti do větších prostor. Tvrdošíjně zůstala v malé místnosti a určila si, kolik zástupců veřejnosti a médií může dovnitř. Demonstrace měla zřejmě správný podtitul „Vítězný únor nad Radiem Wave“. Zasedání Rady je veřejné, ale nakolik totalitní je fakt, že Rada určuje, kolik zástupců veřejnosti je moc a kolik málo?
čtvrtek 12. března 2009
Asie na novinových stáncích
Server Netuctové filmy zveřejnil ediční plán pošetkové edice Filmová galerie, kterou připravuje vydavatelství Filmhouse. Filmy v této edici budou vycházet každé úterý a jistě nenechají chladným žádného vyznavače asijské kinematografie. Už příští úterý, 17. března se na novinových stáncích objeví snímek Oldboy Jihokorejce Park Chan-wooka, který by měl v blízké době následovat snímek Nebohá paní pomsta, jímž Park uzavřel svou trilogii o pomstě (snad se někdy dočkáme i úvodního filmu Sympathy for Mr. Vengeance). Dalším představeným režisérem bude další Jihokorejec, Kim Ki-duk, jehož tvorba v poslední době za moc nestojí, což však neplatí o snímku 3-iron, který by měl jeho profil otevřít. Následovat budou Čas a Dech. V plánu je i samurajská trilogie Hiroši Inagakiho Musaši Mijamoto z 50. let. Rozšíří se také nabídka filmů anime-mága Hayao Mijazakiho a to o snímek Naushika z Údolí větrů z roku 1984. Dále v edici vyjde i skvělá komedie Larse von Triera Kdo je tady ředitel?, poněkolikáté Kafe a cigára Jima Jarmusche, remake filmu Thea Van Gogha Interview od Steva Buscemiho nebo Co dál, tygřice Lily?, "režijní" debut Woodyho Allena, který vznikl předabováním staršího japonského filmu Senkiči Tanigučiho Klíč klíčů. Sakury na jaře zavoní i u nás!
Goreyho Star Trek
Kreslíř a spisovatel Edward Gorey (česky Kuriózní lenoška a jiné příběhy, 2008) se jeden týden usilovně díval na seriál Star Trek a tak si ho oblíbil, že udělal jeho komiksovou adaptaci! O přemnožení tribblů...
středa 11. března 2009
eska2látor
Novým šéfem Státní opery Praha (SOP) se nestane slavný pěvec Peter Dvorský ani bývalý ředitel opery Národního divadla v Praze Jiří Nekvasil. Jsou mezi těmi, kteří 26. února nepostoupili do druhého kola výběrového řízení na tento post, kam se dostali pouze tři kandidáti: dirigent Jiří Mikula, bývalá umělecká šéfka SOP Ingeborg Radok Žádná a režisér a scenárista Tomáš Šimerda. V souvislosti s výběrovým řízením na ředitele, který nastoupí do funkce v lednu 2010, se znovu objevily spekulace o výhodnosti sloučení SOP s Národním divadlem. Tato mantra o ušetření se vrací v pravidelných intervalech a jako králíka z klobouku ji nyní vytahuje ministerstvo kultury. Odpor odborné veřejnosti k tomuto kroku je ale po léta více než zjevný. Sloučením se totiž ušetří pouze platy několika administrativních pracovníků a možná několika sólistů, soubory a orchestry by musely zůstat na každé scéně, jak jsou. Jak známo, menší divadla fungují ze své podstaty efektivněji než velké kulturní molochy.
2. světová válka ve zkratce
Komiks, v němž vystupují jako postavičky mapy států, pojednává o průběhu 2. světové války...a je to docela řežba!
pondělí 9. března 2009
eska2látor
Do sálu Richelieu proudí 19. února dav studentů. Jsem ve stávce, jsem militantní a zmobilizovaný, prohlašují. Obrovská aula je naplněná, za katedrou sedí pět studentů – delegátů jednotlivých fakult. Na stěně klasicistního sálu se rozpíná barevný transparent – Sorbonna v odboji! Sorbonna je jednou ze 73 francouzských univerzit, které nesouhlasí s novou reformou terciárního školství ministryně V. Pécresseové. U mikrofonu se střídají studentští mluvčí, mezi nimi i odboráři (UNIF), ti však podle bučení nepatří k oblíbeným. Řečníci chrlí proslovy doprovázené bojovnými gesty. Jeden se zatnutou pěstí křičí, že je třeba utvořit akceschopné skupiny, jež budou fyzicky bránit výuce, která ještě částečně na Sorbonně probíhá. Chtějí ostatní ke stávce nutit? Předčítá se několik verzí manifestu, z nichž se zvolí jeden. Volby mi přijdou poněkud podivné, někdo sčítá na prstech hlasy, někteří se hlásí pořád, jiní vůbec, ale zdá se, že to nikomu nevadí – ať žije demokracie! Ještě dvě dívky obejdou sál s košíčky a vyberou příspěvky na výdaje stávky (na letáky a tiskoviny) a můžeme vyrazit na pochod čtvrtí St. Germain.
neděle 8. března 2009
sobota 7. března 2009
eska2látor
Oscaři vystihují celkové naladění a převládající politickou orientaci americké společnosti, čehož jsme byli svědky i letos. Zvítězil Milionář z chatrče, profesionálně natočená západní variace na bollywoodský melodram. Jako by tím porotci vyjádřili nechuť k temným vizím světa ovládaného násilím a chaosem. Favorit Temný rytíř prohrál: patří do jiné éry, republikánské, bushovské, jejíž atmosféru, hodnoty a strachy nejlépe vyjádřil loňský vítěz – adaptace fatalistického románu Cormacka McCarthyho Tahle země není pro starý. Jeho poselství bylo jasné: tento svět se vymkl veškeré kontrole, obsahuje konkrétní fyzickou hrozbu, která provokuje paranoiu a agresi. A taková byla i zahraniční politika George W. Bushe, kterému se podařilo rozpoutat na Blízkém východě hned dva vleklé válečné konflikty. Nastupující období demokratického Baracka Obamy si žádá jiné příběhy. Amerika dala přednost optimistické utopii, kde je násilí potrestáno a v níž vítězí jemnost, trpělivost, obětavost. A že je hlavní hrdina filmu podobně jako nový americký prezident poněkud tmavší pleti, už může být pouhý detail.
pátek 6. března 2009
Kutiman mixuje YouTube
Izraelský hudebník, skladatel, producent a animátor, který si říká Kutiman přišel s neobvyklým nápadem. Mixem hudby a obrazu z webu YouTube vytvořil svébytné skladby, které jsou spojením jazzu, funku, reggae, afrobeatu, nebo hiphopu. Pro svůj projekt vytvořil vlastní stránky Thru You, které jsou vlastně jakýmsi audiovizuálním albem, na němž najdete sedm skladeb (kvůli přetížení stránka často nefunguje, její zrcadlo najdete zde). U každé si můžete pustit titulky, z nichž se dozvíte, odkud jednotlivá videa pocházejí.
čtvrtek 5. března 2009
Antony And The Johnsons živě
středa 4. března 2009
eska2látor
Nostický palác v Praze, sídlo ministerstva kultury (MK), navštěvuji sporadicky, ale léta. Vždy se tam na vrátnici („na bráně“, říkají úředníci) strhlo drama s visačkou. Za ministra Jehličky se socialistický relikt začal rozpouštět. Při poslední návštěvě jsem byla v nové recepci i v kanceláři přímo obletována. Rychle, mile, účinně. A pak se svobodně usadila v nově zastřešené dvoraně paláce, v kavárně Nostic, součásti velkorysého informačního střediska MK. Sice kavárna (zároveň kantýna) byla prázdná a prý je pořád, obsluha nebyla, jelikož fasovala obědy, nakonec vybojované kafe bylo příšerné a ani jeden z informačních počítačů nefungoval, ale to mě nesmušilo. Horší bylo pomyšlení, že ta nádhera stála 11 milionů Kč, což je přesně suma, o niž jsou letos zkráceny dotace všem literárním periodikům. Takže, kolegové, v jednu hodinu po zániku v Nostici. Lihovin mají pět druhů: tuzenák (sic!), becherovku, fernet, vodku a baileys.
Čitelnější webové stránky
Máte někdy potíže se čtením textů ve webovém prohlížeči, protože je písmo moc malé, rozložení příliš úzké nebo font nepřehledný? Pokud ano, můžete využít malý zlepšovák nazvaný Readability. Na této stránce sei nastavíte parametry tak, jak vám nejlépe vyhovují a poté přetáhnete tlačítko Readability mezi záložky. A pak stačí otevřít jakoukoliv webovou stránku a kliknout v záložkách na Readability a text se automaticky zformátuje. Příjemné čtení!
eska2látor
Bez slova krize se už neobejde žurnalistika, reklama ani umění, ať už ve smyslu Krize! nebo Krize?. Ta ekonomická se pak řeší skoro všude stejně. Vezmou se státní peníze a nasypou se do něčeho, co se hroutí a zdá se, že se bez toho neobejdeme. Automobilky. A banky – aby mohly půjčovat. Bez zadlužování dnes totiž neroste produktivita, a když neroste produktivita, je s ekonomikou – v tom kapitalistickém vidění světa – ámen. Snad nám někdo brzy vysvětlí, komu vlastně všichni dlužíme. Číňanům nebo severním Korejcům? Onehdy, když jsem si vychutnával sýry ze zahraničí, které sem v poslední době začala dovážet jedna nejmenovaná firma, jsem ale přišel na recept: dejme ty peníze na gastroturistiku! Nepyšněme se jen plzní a olomouckými tvarůžky. Nasypme peníze zemědělcům, kteří budou dodávat kvalitní potraviny, a restauratérům, kteří nám z nich dobře uvaří! Vždyť dobré jídlo každou krizi zažehná. Aspoň na chvíli.
úterý 3. března 2009
Kniha za libovolnou cenu?
S trendem "zaplať kolik chceš" přišli Radiohead v roce 2007 s albem In Rainbows a jakkoliv se spekuluje o tom, zda na elektronickém vydání vydělali hodně nebo málo, jisté je, že když vyšlo toto album na CD, dostalo se okamžitě na první příčku v žebříčku nejprodávanějších desek ve Velké Británii. Teď chce stejnou strategii vyzkoušet nakladatelství Faber. Kniha What Price Liberty? (Jakou cenu má svoboda?) Bena Wilsona bude 27. dubna ke stažení na webu nakladatelství a zájemci o ni budou moci rozhodnout, zda za knihu zaplatí a kolik. Papírové vydání by se mělo na pultech knihkupectví objevit o šest týdnů později, a to za cenu téměř patnácti liber. Možná že i tento krok by mohl být rozbuškou, která odstartuje dlouho předvídaný boom e-books. Anebo se nakladatelství Faber pokusí rychle zapomenout...
eska2látor
„Hurá, malba se vrátila,“ chtělo by se říct. Je všude kolem nás. Jedna výstava střídá druhou, kolektivní, autorské, tematické, fialové... Každý druhý teoretik, který svého času tímto médiem opovrhoval, je v čele nových tendencí a zcela bez skrupulí tleská malířům za jejich odvahu nevzdat se svých cílů v temných dobách izolace a oslavuje jejich nynější průlomovou produkci. Protřelý politik a hochštapler ví, co má dělat: je čas dekorování. Závažnější je ovšem jiná věc. Malířská tvorba se průměruje a formalizuje. Počet nekvalitních, rychle připravovaných výstav roste. Jejich motivací zpravidla nejsou žádné ideály, ale ekonomické výhody, které tyto podniky mohou přinést. Předpoklady se stávají skutečností. Malba je prostě trendy. Snad ji to nakonec nevyčerpá a nepoloží.