Delay: Sebevražda a Špinavé pláže

Na hudební dvojstraně aktuálního čísla A2 vyšly dva texty dotýkající se minimálně v jednom bodě: pojednávají o hudbě, v které se významně uplatňuje delay, tedy zpoždění a ozvěna. Nebude na škodu pustit si pár ukázek:

"V neklidném vztahu k hudebnímu nástroji, automatu nebo efektu lze hledat touhu, která se těžko popisuje, protože má blízko k permanentnímu opouštění. Nebo volnosti. Ne-vztahu. Páskové echo, založené na zpoždění a ozvěně, obsahuje ve svém vnitřku záhyby zřasené jako život sám." Head in Body v textu o tom, jak hudba odkládá svou vlastní sebevraždu.



"Jeho tvorba je především důkazem toho, že se současná hudba vzdaluje od představy vývoje vpřed a čím dál víc se posunuje do stran. Minulost se v ní vrací, aby vhozena do nových kontextů umožnila vnitřní monolog kulturní paměti. Přízraky rockabilly a rock’n’rollu vstávají z mrtvých, aby nám připomněly dávno zapomenuté časy s celou jejich mytologií. Rozpoutávají jejich třeskutou sílu, aby oddálily skon písničkových forem." Jan Bělíček o jednočlenném projektu Dirty Beaches.